Město Podivín
Město Podivín

Železniční stanice Podivín

Trať z Břeclavi do Brna je nejstarší parostrojní železnicí na českém území. Pravidelný provoz byl na celé trati z Břeclavi do Brna zahájen dne 7. července 1839, čímž navázal na dráhu z Vídně do Břeclavi, jenž byl zprovozněn o měsíc dříve. Železniční doprava měla velký význam pro rozvoj hospodářství země Rakousko-Uherské. Trať byla tehdy jednokolejná.

Zdvoukolejnění se trať dočkala za první republiky v letech 1930-1936, přičemž byla upravena pro provoz motorových vozů Slovenská strela. Ty zde mohly jezdit rychlostí až 130 km/h, zatímco ostatní vlaky do 120 km/h.V 80.letech byly některé úseky experimentálně upraveny na rychlost 140km/h a v 90. letech byla v rámci výstavby prvního koridoru rychlost zvýšena na 160 km/h.

V roce 1967 byla celá trať elektrifikována. Na úseku mezi Hrušovany u Brna a Podivínem bývají za mimořádných bezpečnostních opatření prováděny rychlostní zkoušky nových vozidel. Dne 18. listopadu 2004 zde jednotka řady 680 Pendolino vytvořila český rychlostní rekord 237 km/h, za což ale následovala pokuta Drážního úřadu, který povolil zkoušky pouze do 230 km/h.

V 50. letech 20. století se na dráze udály dvě vážné nehody,v roce 1950 v Podivíně a v roce 1953 u Šakvic.

Železniční neštěstí

Dne 21. prosince 1950 došlo ke srážce rychlíku a autobusu ČSAD na železničním přejezdu v Podivíně. Autobus zastavil před železničním přejezdem ve směru na Velké Bílovice. Závory byly staženy dolů kvůli osobnímu vlaku. Když vlak přejel, signalista zvedl závory. Načež se k přejezdu blížil rychlík jedoucí směrem na Brno, na který v tu chvíli signalista bohužel zapomněl. Autobus spolu s protijedoucím nákladním automobilem vjel mezitím na kolejiště. Řidič autobusu snížil rychlost a uvolnil průjezd nákladnímu vozu na Podivín, ten ještě stihl včas opustit prostor. Za pět minut půl páté se ozvala obrovská rána. V plné rychlosti smetl dálkový rychlík autobus, který byl přeplněn cestujícími.Parní lokomotivaautobus roztrhla a vlekla ještě 80 metrů ke stanici. Následně vlak vykolejil.  Místo nehody připomínalo bojiště. Nářky zraněných a kusy těl lemovaly trať. Svědci mluvili o hrůzných výjevech. Celkem 12 automobilů převezlo těžce i lehce zraněné do valtické nemocnice. Bylo velkým štěstím, že nemocnice byla vybavena zdravotnickým materiálem, čímž na tento velký nápor raněných stačila. Místní rozhlas požádal  občany Valtic o okamžitou pomoc.Do nemocnice se dostavilo 20 dárců krve, navíc dorazila i transfuzní stanice s plazmou z Brna. Občané Valtic přenášeli raněné, řezali desky na pomocné postele a dlahy na zlomeniny, čímž pomohli přetíženému personálu. Lékaři včetně zdravotníků nemocnice a obětavost dobrých občanů Valtic odvedli během vánočních svátků opravdu dokonalou práci.

Hradlo v Podivíně

Hradlo u železničního přejezdu v roce 1980.  Po nehodě byl přejezd zrušen a přechod s hradlem zůstal jen pro pěší.

Parní lokomotiva

Parní lokomotiva ve stanici Podivín se zaměstnanci v 50.letech.

Prosinec roku 1950 se zapsal do dějin Československa černým písmem. Představitelé tehdejšího politického režimu nikdy nezveřejnili přesný počet obětí. Ve skutečnosti si kolize vyžádala celkem 56 zraněných a 47 mrtvých,a to: z Podivína 7, Vel. Bílovic 27, Mor. Žižkova 5, Prušánek 3, Brna 2, z Čes. Brodu 1 a 2 neznámé osoby.

Pohřeb

 

Na Štědrý den roku 1950 se na náměstí v Podivíně konal státní pohřeb, na který přišlo přes 5000 lidí. Mezi nimi byla též vládní delegace s ministry či pražský primátor Václav Vacek. Náměstek předsedy vlády Zdeněk Fierlinger prohlásil mimo jiné:

„Připadá mi smutný úkol, abych jménem prezidenta republiky Klementa Gottwalda a jménem vlády vyjádřil hluboký zármutek a upřímnou soustrast všem pozůstalým. Bol a žal s pozůstalými sdílí všechen náš lid.“

Signalista, který zvedl závory, byl odsouzen k pěti letům vězení, což byl podle tehdejších zákonů nejvyšší možný trest. Po třech letech strávených ve vězení zemřel.

Vzpomínkou na tuto tragickou událost bude u přejezdu dne 21. 12. 2020 odhalen pomník, který financuje město Podivín, Velké Bílovice a Dobrovolný svazek LVA. Autorem návrhu je slovenský umělec František Bohunický

Původní budova nádraží

Fotografie nádraží z dob Rakouska-Uherska s česko německým nápisem KOSTEL - PODIVÍN. V roce 1838 počali inženýři vyměřovat trasu  pro  trať Břeclav – Brno. Na podzim roku 1839 byla slavnostně zahájena železniční doprava s parními vlaky Vídeň-Brno.

budova nádražíBudova svůj vzhled nezměnila i po zavedení provozu dvoukolejné trati ve 40.letech

Výpravčí a přednostaVýpravčí p. Adámek s přednostou p. Tichým v r. 1930

Nádraží

Nádražní budova po roce 1918 změnila název na PODIVÍN. Stromy, které zakrývaly nádražní budovu, byly odstraněny, nově bylo na nástupišti postaveno zábradlí a bouda pro výhybnu.

Stávající podoba nádraží

Stávající podoba nádraží s podchodem

V roce 1974 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí. Byla odstraněna střecha včetně zdobené fasády, zabudována nová okna, záchody byly zbořeny, jejich místo nahradila zabezpečovací stanice. V roce 1985 byla dokončena výstavba vedlejší /oranžové/ budovy pro automatické zajištění železnice. Původní unikátní neoklasický styl budovy dočista zmizel,… stávající moderní budova nezadržitelně chátrá a doufejme, že jí další osud vrátí její důstojný ráz.

Hostinec U Chatrných

V těsné blízkosti nádraží najdete nádražní Hostinec U Chatrných. 

Město

Počasí v Podivíně

Aktuální meteorologická data z Podivína naleznete na stránkách

Mgr. Jiřího Křivohlávka

v levém sloupci "Vlastní pozorování".

Počasí

dnes, čtvrtek 10. 10. 2024
zataženo 20 °C 13 °C
pátek 11. 10. slabý déšť 16/14 °C
sobota 12. 10. polojasno 19/11 °C
neděle 13. 10. zataženo 19/13 °C