Navigace

Obsah

Židovský hřbitov

Židovský hřbitov s obřadní síní

 

První hřbitov neznámé polohy neznámého stáří, opuštěný snad v 17. století, zanikl beze stopy. Druhý hřbitov se nachází zde, na západním okraji města, 600 m severně od náměstí. Založen byl ve 2. polovině 17. století. Naposledy byl zvětšen v roce 1872. Součástí hřbitova je orientálně romantická obřadní síň s kopulí ukončenou lucernou. Na průčelí nad vstupem je hebrejský nápis, citát ze Starého zákona, v překladu znějící:

„Přijde mír, odpočinou navždy v hrobech.“

Interiér zdobí malované modlitební texty v hebrejštině. Navíc je v jižní stěně zazděna pískovcová deska s hebrejským textem pojednávajícím o zrodu stavby. Pohřby zde probíhaly i po 2. světové válce. V letech 1992-1993 byla budova za podpory města Podivína a Okresního úřadu v Břeclavi zrestaurována a celkově obnovena. Pietní slavnosti a uctění památky se dne 22. 1. 1993 zúčastnil též velvyslanec státu Izrael v ČR pan Yoel Sher.

Na hřbitově se nachází okolo 1000 kamenných náhrobků, ten nejstarší dochovaný pochází z roku 1694. Cenné jsou náhrobky barokního a klasicistního typu.

Židovská kaple před rekonstrukcí, rok 1981

Židovská kaple před rekonstrukcí, rok 1981

Židovská kaple

 

 

Židovskákomunita v Podivíně

 

Podle Kosmovy kroniky ze 12. stol. byl zakladatelem dnes už zaniklého podivínského hradu pokřtěný žid Podiva. Koncem 17. století (po 30leté válce) se v Podivíně usazovaly židovské rodiny prchající z Polska. Roku 1768 zde žilo 42 židovských rodin, roku 1787 už 81 rodin (412 osob). Tento počet povolených rodin nesměl být překročen do poloviny 19. století. Roku 1857 bydlelo v Podivíně 684 osob židovského vyznání (31% obyvatel), roku 1900 už jen 435 osob (16%). Mezi zdejšími rabíny byli autoři významných náboženských a filozofických spisů, např. Simon Mandl (v Podivíně 1894-99) nebo Koppel Duschinsky (v Podivíně 1904-07, později v Londýně).

 

Dvě oddělené židovské čtvrti, ghetta, bývaly na protilehlých koncích města. Dolní židovská čtvrť se nacházela jihozápadně od náměstí (více než 20 domů se synagogou, templem a rituální lázní), druhá, horní, severně od náměstí (asi 40 domů). Domy obou židovských čtvrtí prošly z valné části přestavbou, částečnou podobu si zachovala pouze rituální lázeň - mikve.

Na podzim roku 1942 zde žilo 306 občanů židovské národnosti. V roce 1943 čekal židovskou komunitu transport do koncentračních táborů. Hrůzy druhé světové války přežilo jen šest židovských spoluobčanů. Po 2. světové válce nebyla židovská obec obnovena.

 

Areál hřbitova je kulturně, architektonicky i kamenicky významným celkem. Spolu s obřadní síní patří do seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

 

Náhrobek